Pozvánka do vývojového centra společnosti BTL Medical Technologies
Ve čtvrtek 20. dubna navštíví zájemci z MFF UK společnost BTL Medical Technologies. Ve firmě, která pro český i světový trh více než 20 let úspěšně vyvíjí a vyrábí moderní zdravotnické přístroje, našlo uplatnění už několik absolventů Matfyzu.
Jedním z nich je Mgr. Radek Divín, který působí v BTL jako patentový specialista a současně jako doktorand pokračuje ve studiu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Co vás přilákalo na lékařskou fakultu?
Začal bych mírnou oklikou, protože jak už se ví, všechno souvisí se vším. Po dokončení bakalářského studia na Matfyzu orientovaného na fyziku jsem si v rámci navazujícího magisterského studia vybral obor Biofyzika a chemická fyzika. Už tehdy jsem tíhnul k biomedicínským aplikacím a chtěl jsem se podívat na podstatu života ne z filozofického, ale z vědeckého hlediska. Někdy v druhém ročníku k nám zavítal pan profesor Evžen Amler, v té době vedoucí sekce tkáňového inženýrství v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR a také oboru Lékařská biofyzika na 2. lékařské fakultě. Prof. Amler je rovněž bývalý student Matfyzu, který však přesně odpovídá rčení „jednou matfyzák, navždy matfyzák“.
Pan profesor nám v rámci jedné hodiny přednášel o svém oboru, a to o urychlení regenerace poškozených tkání v těle pacienta. Najednou mi vše do sebe zapadlo a chtěl jsem se také vydat touto cestou. Tehdy mně neznámý přednášející je dnes mým panem profesorem a zatím jsem více než spokojen.
Proč v medicíně potřebují matfyzáky?
Na to je jasná odpověď: doktoři neumějí fyziku ani matiku. Právě matematika a fyzika jsou v dnešní pokročilé době nepostradatelnými nástroji, pokud chcete obecně jakýkoliv obor posunout dále a něco nového objevit. Pro výzkum nyní potřebujete spousty složitých měřicích aparatur či matematických modelů. Abyste dostali správné výsledky a uměli je také interpretovat, musíte rozumět právě matematice a fyzice. Už nestačí jen intuitivně míchat substance a doufat, že vznikne něco mimořádného, jako tomu bylo kdysi.
Navíc se domnívám, že právě Matematicko-fyzikální fakulta nutí studenta přemýšlet a rozvíjí v něm logické a abstraktní myšlení jako žádná jiná škola v Česku.
Transfer znalostí je čím dál výraznějším tématem. Z jakého důvodu jste se rozhodl věnovat zrovna této oblasti?
Nejsem zastáncem názoru, že dělat vědu pro vědu je zbytečná věc, protože právě tohle bádání může posunout lidstvo mílovými kroky kupředu. Příkladem je teorie relativity, kvantová teorie a další, díky nimž dnes žijeme tak, jak žijeme. Avšak musejí existovat i lidé, kteří tuto teorii dokáží převést v reálný výtvor. Lidé, kteří rovnici z papíru dokáží zhmotnit do onoho smartphonu, kde si ve finále zapnete GPSku a ona vás dovede přímo až k LIDLu.
Nejsem dostatečně chytrý na to, abych se věnoval teoretické vědě na úrovni, kde jsem schopen přijít s novou převratnou teorií. Věřím však v sílu své kreativity, logiky i v rozsah svých znalostí z široké škály vědních oborů, které mi umožňují být součástí právě toho kroku, kdy se sada rovnic přetaví v konkrétní výrobek. Tento krok navíc považuji za stejně důležitý, protože věda bez finální aplikace postrádá smysl.
Psaní patentů mi tento způsob seberealizace do jisté míry umožňuje. S nápadem se rodí patent a patent píšete jen v případě, že si na trhu chcete rezervovat nějaký ten větší či menší kus koláče jen pro sebe.
Co je třeba mít při patentování na zřeteli – sílu obchodu, samotný nápad, nebo něco jiného?
Vidím to takhle – na základě tlaku obchodu si firmy či společnosti snaží ochránit jistý úsek trhu. V případě vývoje zařízení různých druhů to dělají prostřednictvím patentů. Velké nápady se nerodí každý den, tudíž většinou dostanu námět na patent jen s velice nejasnými rysy a minimální inovativností. Tehdy přicházím na řadu já se svou invencí. Ve spolupráci s vývojovým a marketingovým úsekem firmy nejasné rysy patentu otesávám, přidávám další možná vylepšení a snažím se vytvořit dokument chránící technické řešení našeho budoucího výrobku či metody.
Principem patentu je také ochrana dalších možných technických řešení a metod, kterými by konkurenční společnosti mohly ubrat z koláče trhu, jejž si chceme zabrat pro sebe. Při psaní patentu je tudíž nutné i mírně slovíčkařit a zohlednit možný budoucí stav techniky.
Pro co nejefektivnější patentování je pak třeba zohlednit množinu několika faktorů: požadavky trhu, inovativnost, možnosti současné a budoucí techniky, současný stav techniky, ale také právní stránku patentu a jeho následné vymáhání. Patentování je tedy multidisciplínou, kde se snažíte dohonit pohybující se cíl.
O patentové problematice i dalších úskalích převodu nápadu do praxe si budete moct s Radkem Divínem a dalšími zaměstnanci BTL pohovořit osobně v rámci exkurze, která se uskuteční ve čtvrtek 20. dubna 2017.
Společnost BTL Medical Technologies vznikla v roce 1993 a od té doby prošla dynamickým vývojem. Kromě vývojového centra v Praze postavila další v Sofii, Bengalúru, Jekatěrinburgu a Bukurešti. Firma má vlastní výrobní i distribuční síť a zaměstnává kolem 1500 lidí po celém světě.
Zájemci během exkurze navštíví pražské centrum, ve kterém jsou vyvíjeny zdravotnické přístroje pro oblast kardiologie, fyzioterapie a estetické medicíny. Prohlédnou si vývojové prostory, testovací laboratoře i hotové přístroje.
K účasti na exkurzi se můžete registrovat do 20. dubna 2017 na této adrese.
Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.